Často se mne ptáte na mnou užívané vitamíny a potravinové doplňky. V rámci individuálního poradenství jsou součástí mých doporučení a myslím, že by měly patřit do celkové péče o naše tělo a zdraví, včetně pleti. Suplements tvoří podstatnou část přístupu k zdraví a výživě. Nutrienty, které dostáváme ze stravy, nestačí pokrýt to, co tělo vyžaduje. Obzvláště to platí v případech jakýchkoliv zdravotních problémů či individuálních potřeb v době těhotenství, po porodu, menopauze nebo v pokročilejším věku.
Dnes chci specificky mluvit o vitamínu D, který je v současné době aktuální užívat zejména v souvislosti s imunitou a ochranou organismu vůči infekcím. Je ale důležitý i pro zdraví kůže. Vitamín D je v posledních deseti letech nejvíce studovaný ze všech vitamínů. Ukazuje se jeho nesmírný význam v prevenci rakoviny, autoimunitních chorob, kožních onemocnění ale i například depresí. Optimální hladina vitamínu D v krvi působí i proti předčasnému stárnutí kůže a podporuje zdravou homeostázu vápníku a zdraví kostí.
Vitamín D a jeho aktivní forma calcitriol zvyšuje účinnost absorpce calcia a fosforu z tenkého střeva a napomáhá zrání osteoklastů v kostech. Je to vitamín rozpustný v tucích, tudíž je nejlepší, když ho pro lepší vstřebávání užijete po jídle nebo při jídle s obsahem tuku. Přesto, že se ukazuje jeho nesmírný význam a potřeba jeho suplementace, tak kolem něj panuje obrovské množství mýtů hlavně co se dávkování a optimálních hladin týká.
Máme v ČR vitamínu D dostatek?
V České Republice jakožto v krajině, kde sluníčko svítí asi tak 4 měsíce v roce, je valná většina lidí, včetně dětí ohrožena jeho nedostatkem. Udává se, že nízké až velmi nízké hladiny vitamínu D má v ČR až 95% populace. To je velmi vysoké číslo, u něčeho, co lze poměrně jednoduše “spravit”. Hladina vitamínu D by v optimálním případě měla být součástí preventivní laboratorní kontroly krve každé 2-3 roky. Jenom tak uvidíte výchozí hladinu a podle ní stanovíte dávkování. Nicméně vycházet můžete i z toho, že ve vašem organismu je velmi pravděpodobně hladina vitamínu D nízká a možná až velmi nízká. Tímto napovídám, že u většiny z nás je suplementace vitamínem D a zároveň s ním i vitamínu K jednoznačně indikovaná.
Kdy se podávají extra vysoké dávky
Vyšší hladina a vyšší dávkování vitamínu D+K než za normálních okolností je žádaná v době infekčních onemocnění, viróz a chřipek, při vážných popáleninách a určitých chorobách. Tehdy jeho potřeba rapidně narůstá. Vysoké dávky se však užívají pouze jako boost po určitou dobu a pak se znovu sníží na standartní denní dávku.
A někteří lidé to mají s vitamínem D ještě o něco víc složitější. Potřebují dlouhodobě o mnoho vyšší hladinu než je ta, která je udávaná jako normální či optimální. Jejich tělo totiž tu optimální “nezaregistruje” a nereaguje na ní. Týká se to hlavně pacientů s autoimunitními nemocemi jako je revmatoidní artritida, roztroušená skleróza, Crohnova choroba a další. Těm se za častých laboratorních kontrol podávají velmi vysoké, extrémní dávky vitamínu D+K s úspěchem na průběh jejich onemocnění.
Předávkovat se vitamínem D je možné, ale je to dost těžké a nepravděpodobné. Přesto je při podávání extra vysokých dávek nutnost monitorace někým, kdo problematice rozumí a vychází z klinického stavu i laboratorních hodnot. Pojednání o tom je však nad rámec tohoto blogu a všechna vysoká dávkování musí být pod dohledem lékaře, naturopatha či lékaře funkční medicíny, který má o vitamínu D, jeho hladinách a dávkování spolu s vitamínem K nové a moderní informace. Ano, nové. Ne ty staré, z obsolentních odstavců v zažloutlých učebnicích.
Potřeba znát optimální laboratorní hodnotu
Bohužel se stále stává, že i když lékaři suplementaci doporučují, tak se stále vitamínu D bojí a dávky doporučují tak malé až miniaturní, že výsledek zůstavá stejný – pacient je poddávkovaný a nemá optimální hladinu. Popřípadě k němu nedoporučují užívání vitamínu K, což je také špatně. Vitamín K je nezbytný pro metabolismus vápníku. Některé firmy už vyrábějí vitamín D pouze a jenom v kombinaci s vitamínem K.
České laboratorní referenční meze, které mají udávat optimální hladiny vitamínu D situaci nijak nenahrávají. Řada laboratoří má obsolentní tabulky pro monitoraci. Ve světě se již nepoužívají. Pokud se jimi stále ještě někteří řídí, jen to přispívá k udržování problému. Je třeba znát aktuální optimální referenční hodnoty a pacienty suplementovat dostatečnými dávkami vitamínu D+K.
Ještě bych chtěla uvést na pravou míru obsah vitamínu D v mateřském mléce. U kojených dětí je jednoznačně třeba vitamín D suplementovat, jelikož mateřské mléko je jeho nedostatečným zdrojem. Kojené děti by měly vždy užívat denní dávky vitamínu D.
Spolupracujte se znalým lékařem
Pokud se ptáte po přečtení tohoto článku kolik vitamínu D užívám já, tak vám odpovím, ale zároveň doporučím vaší individuální situaci zkonzultovat nejlépe s lékařem funkční medicíny. Nebo s naturopathem, což je dr. přírodní medicíny. I vzdělaný a informovanýobvodní lékař, který nezaostává ve znalostech by měl být schopný vám vypracovat dávkování a samozřejmě udělat i výchozí laboratorní hladinu.
V zimním období užívám já sama kolem 6000 IU denně. Toto dávkování udržuji i v době zvýšeného výskytu infekčních onemocnění. Při výskytu symptomů respirační infekce, virózy či zvýšené teploty, nebo prostě tehdy, když cítím, že na mne nějaké onemocnění přichází se však situace okamžitě mění. V této době zvyšuji přechodně a nakrátko dávku na 10 000 – 15 000IU denně. Tento boost pomůže organismu překlenout dobu zvýšeného nároku a potenciálně i zkrátit dobu onemocnění.
V příštím článku se můžete těšit na pojednání o ostatních vitamínech a pár zajímavostí z orthomolekulární medicíny.
