Zobrazovací vyšetření zahrnující ionizující záření neboli radiaci jsou nebolestivá. Nemusíme mít obavu z diskomfortu. CT vyšetření, běžný rentgen, PET/CT, fluoroskopie a další, na sobě nijak necítíme. Znamená to tedy, že pro tělo nemají žádný negativní dopad?

Důležité přínosy 

Na zobrazovací metody využívající ionizujícího záření neposílá pacienty nikdo zbytečně. Tyto metody mají svoje nesmírně důležité místo v diagnostice i léčbě. Rentgenová diagnostika obohacená například o výpočetní tomografii (CT), zachránila mnoho životů. 

Pomocí ionizujícího záření můžeme vykonat mnoho zásahů, která jsou pro pacienta nezbytná. Příkladem jsou angioplastiky na koronárních arteriích, ozařování tumorů, vyšetřování funkce srdce… 

Na rozdíl od vyšetřeních invazivních, která mohou představovat bolest, se jich většinou neobáváme. Některá z nich však představují poměrně značnou, i když zcela “tichou”, zátěž na organismus. To proto, že ionizující záření není zcela neškodné a bezpečné.

Prospěch versus negativa

Víme, že ionizující záření poškozuje DNA buněk a z toho důvodu zvyšuje riziko vzniku maligního bujení. Udává se, že určité procento nádorů, i když poměrně malé, může být přičítáno právě vyšetřením zahrnujícím ionizující záření, jako je například výpočetní tomografie (CT). 

Míra poškození DNA se odvíjí od několika faktorů. Patří mezi ně stav ozařovaného organismu, především jeho stáří, pohlaví a zdravotní stav. 

Menší radiorezistence je v mládí, kdy organizmus s nízkým stupněm diferenciace buněk a tkání a s relativně vysokou mitotickou aktivitou je citlivější k ozáření. Stejně jako starý organizmus, který má omezené schopnosti reparace poškozených tkání. 

Častější expozice = vyšší riziko

Opakovaná vyšetření, která zahrnují ionizující záření, představují kumulativní dávky radiace. Pokud někdo taková vyšetření podstupuje častěji, je u něj zvýšené riziko radiací indukované malignity. 

Příkladem může být žena, jež je nositelkou vrozené mutace v genu BRCA. Protože je u ní zvýšené riziko rakoviny prsu a ovarií, podstupuje více frekventovaný screening, od nižšího věku než ostatní ženy. Jelikož screeningové metody zahrnují dávky radiace, bude u této ženy přítomno vyšší riziko pro vznik malignity vyvolané ionizujícím zářením.

Dalším příkladem jsou děti, které jsou díky přítomnosti rapidně se dělících buněk velmi senzitivní na dávky radiace oproti dospělým. Kumulativní, opakovaná CT vyšetření zahrnující určité dávky radiace u nich mohou zvyšovat riziko leukémie a nádorů mozku. 

CT vyšetření zatížené radiací
CT vyšetření zatížené radiací

Jsme ve zmírnění účinků radiace zcela bezbranní?

Základní principy, kterých se radiologie drží, aby zmírnila negativní účinky ionizujícího záření na tělo, zahrnují:

  • Redukování množství radiace na co nejnižší dávku záření, která dosáhne potřebného výsledku
  • Indikace vyšetření pouze tehdy, pokud je nutné
  • Ozáření po nejkratší čas, určitou vzdálenost a za použití ochrany ostatních částí těla 

Může však samotný pacient udělat určité kroky k tomu, aby svůj organismus alespoň částečně před účinky radiace ochránil? Definitivně ano. 

Farmakologická metoda radioprotekce 

Ochrana před radiací, která je bezpečná a nepředstavuje extrémní finanční zátěž, je snadno dostupná pro většinu z nás. Běžná lékárna i online e-shopy mají v nabídce většinu z antioxidantů, které patří na seznam těch, jež dokáží snížit dopad ionizujícího záření při vyšetření. Tyto perorálně užívané antioxidanty pomáhají vychytat škodlivé volné radikály předtím, než dojde k poškození DNA.

Většina z těchto látek, které jsou dostupné v podobě běžných suplementů neboli doplňků stravy, se užívají určitou dobu před plánovaným vyšetřením. Optimální koncentrace v plazmě se dosáhne až za několik dní. Některé z nich ale můžete užít i těsně před vyšetřením a i tak z nich tělo bude mít benefit. 

Naplánování vyšetření zahrnující radiaci (CT, rentgen, fluoroskopie ale i mamografie…) je z pochopitelných důvodů výhodnější. Už jen proto, že nám poskytuje čas. Ten můžeme využít právě k vytvoření určité hladiny těchto antioxidantů v krvi. O které látky s radioprotektivním účinkem se jedná?

  • Vitamín C
  • Vitamín E
  • N-acetylcystein (NAC)
  • Kyselina alfa-lipoová
  • Karotenoidy (zejména Lycopen)
  • Melatonin 
  • Extrakt ze zeleného čaje (EGCG)
  • Coenzym Q10
  • Selenomethionine
  • Resveratrol
  • Ubiquinol

U těchto radioprotektivních antioxidantů bylo v histologických studiích ukázáno, že snižují poškození buněk a zvyšují buněčnou proliferaci po vystavení radiaci.

Premediakce perorálními antioxidanty
Premediakce perorálními antioxidanty

Jednoduchá metoda zmírňující negativní dopad 

Dávkovací strategie těchto suplementů se pro optimální účinek liší u každého z nich. Vrchol plazmatické hladiny je totiž u každého z těchto antioxidantů odlišný. Proto je podáváme vzhledem k čase/hodině vyšetření v určitou dobu. Tak, aby maximální hladina v krvi a tkáních byla dosažená právě při samotném vyšetření. Podání tedy nezahrnuje konzumaci všech suplementů naráz, ale v různých časech, podle konkrétního schématu. Nejvíce potřebujeme ochránit v dobu, kdy je vyšetření prováděno. 

Uvedený článek nemá za úkol vytvářet nadměrné obavy z vyšetření zahrnující radiační zátěž. Může vám však poskytnout určitý stupeň kontroly nad tím, jak moc ionizující vyšetření váš organismus ovlivní. Vědomí toho, že můžeme alespoň zčásti negativní dopady zmírnit poměrně jednoduchými metodami, může naopak dodat více klidu. 

Užití výše uvedených antioxidantů konzultujte s někým, kdo zná váš zdravotní stav, nejlépe se svým lékařem. K optimálnímu účinku ochrany pomocí antioxidantů je třeba určitých dávek a doby užívání podle konkrétního protokolu. Některé suplementy mohou být konkrétně u vás kontraindikované a nebo ovlivnit průběh dalšího postupu u vaší péče. 

Máte – li otázky k výše uvedené premedikaci perorálními suplementy, kontaktujte mne na https://www.instagram.com/organicstyle.cz/ nebo zde.

Zdroje:

https://car.ca/uploads/Education%20Lifelong%20Learning/Meetings/ASM2013_Speakers_Pres/EE005_Oral_Antioxidants_for_Radioprotection_in_Medical_Imaging_Exams.pdf

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5680756/

https://link.springer.com/article/10.1007/s12272-018-1083-6

https://www.radioprotection.org/articles/radiopro/full_html/2018/04/radiopro180041/radiopro180041.html

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4479387/

Předchozí článekMamografie a menstruační cyklus
Další článekKůže a jizvy. Lze jim zabránit?