Přiměřené množství stresu nemusí být záležitost pro organismus pouze škodlivá. Ty samé chemické látky, které se ve stresových situacích vyplavují, přinášejí tělu ve zdravých množstvích benefit. Adrenalin i kortizol zlepšují schopnost soustředění, dodávají nám energii a posilují imunitní systém. Za těchto okolností jsou přínosem.
Kdy stres začíná být problémem?
Potíže a zdravotní důsledky pro organismus nastávají tehdy, když zažíváme stres, který je na denní bázi. Kontinuální stresové situace, které představují neustávající, vysokou míru stresu, jež nebere konce. Stres, který je přítomný po většinu času.
Údajně až 25% žen trpí stresem podmíněnými úzkostmi, v porovnání s 9% mužů. Mnohým z nás je jasné, v čem problém vězí. Většině žen leží kromě kariéry na bedrech ještě domácnost, péče o děti a další členy rodiny.
Za vylučování stresových hormonů jsou odpovědné nadledvinky. Dvě malé endokrinní žlázy umístěné na vršku každé z ledvin. Kromě vylučování adrenalinu a kortizolu ovlivňují tyto endokrinní žlázy také krevní tlak, do určité míry i hladinu krevního cukru a imunitní funkce.
Jak se ale účastní stresových situací? Pro lepší vizualizaci si představte třeba sami sebe jak v noci jdete potmě do garáže, protože jste tam zaslechli podezřelé zvuky…
Co se děje při vypětí
První odpovědí na náhlou stresovou situaci je uvolnění adrenalinu. Ten způsobí rychlejší srdeční akci, zrychlené dýchání, zúžení cév a zvýšení krevního tlaku. Dostává tělo do stavu ostražitosti, zvýšené bdělosti a koncentrace.
Po několika minutách přetrvávající situace se začne vyplavovat do oběhu i kortizol. Jeho následkem je uvolnění krevního cukru, aby mělo tělo energii “k boji” a mohlo utéct nebo se ubránit nebezpečí.
Další reakcí je produkce inzulínu, která je potřebná k tomu, aby zvýšená krevní hladina cukru nepřetrvávala až stresová situace pomine. Je to prevence proti spuštění kaskády všech nepříznivých důsledků, které „moc vysoký cukr“ přináší.
Chronický stres a jeho následky
Chronická aktivace stresové odpovědi nezůstává bez konsekvencí. Tělo setrvává v módu vytvořeném k přežití. Pokud je stresová odpověď aktivována den po dni, naše tělo za to začne platit svoji daň.
Zvýšený krevní tlak a zvýšená hladina krevního cukru neustupují, ale přetrvávají. Tělo produkuje inzulin ke snížení hladiny glykémie. Postupně se ale unavuje a hladina inzulinu přestává stačit. Tělo na ní již neodpovídá tak dobře. Nastává inzulínová rezistance a prediabetes.
Oba dva představují stav, jež spouští další nepříznivé reakce s negativními důsledky. Inzulínová rezistence a prediabetes jsou do určité míry stále reverzibilní. Negativní procesy již v těle probíhají a škodí mu. Můžeme je ale s určitou mírou snahy zvrátit. Pokud dospějí do stavu diabetu, již to není možné.
Zvýšené soustředění vystřídá únava
Kortizol způsobuje přibírání tuku v abdominální oblasti. Tělo se rovněž snaží vytvořit si extra energii v podobě ukládání cholesterolu.
Pokud se zvýšená hladina kortizolu se udržuje i večer, nastává problém se spánkem. Stresové hormony doslova stimulují organismus k úzkosti, nadměrnému přemýšlení, obavám a problémům s usínáním.
To vše afektuje cyklus bdění a spánku a i když se zpočátku cítíme v dobré kondici se zlepšením soustředění a kreativity, tento stav rychle přechází do vyčerpání.
Stav konstantního stresu tělo vyhodnocuje jako perzistentní hrozící nebezpečí. Jenže, které tělo a mozek nepotřebují i klid a bezpečí?
Když je knoflík stresu zapnutý
Důsledky chronicky aktivované stresové odpovědi jsou známé. Všichni jsme slyšeli rčení, že “za to může stres”. Určitě není od věci je vyjmenovat. Ačkoliv víme, že stres tělu škodí, tak všeobecný pojem škodlivosti je moc vágní a nepřesný. Co konkrétního tedy může tělu způsobit včetně vážných problémů u žen?
- Bolesti hlavy
- Srdeční problémy
- Vysokou hladinu inflamace (nebakteriální zánět)
- Úzkosti
- Deprese
- Inzulínovou rezistenci a prediabetes
- Autoimunitní nemoci
- Maligní onemocnění
- Neplodnost
- Nespavost
- PMS
- Nepravidelnosti menstruačního cyklu
Každý z nás volí jiné strategie v tom, jak dopad stresu na své tělo mírnit. Shodneme se ale, že metody jako je zvýšený příjem cukru, nadměrné množství kofeinu a alkohol nejsou optimální dlouhodobě. Někdy i krátkodobější užívání může přinést více škody než užitku. Pojďme se podívat na metody zdravější.
Vedle pobytu v přírodě, sportu, meditací, jógy a relaxačních technik mnozí z nás integrují jako součást zdravé stravy i adaptogeny. Hodně se o nich mluví. E-shopy se předhánějí v nabídce. Co přesně adaptogeny jsou? A dokáží tělu skutečně pomoci redukovat stresovou odpověď? Povíme si o nich, jejich druzích, indikacích a rozdílném působení již za několik dnů. Stay tuned;)
