Pleť a stárnutí

Jeden z poměrně stresujících aspektů ve středním věku je vedle zdravotních obtíží i změna kvality pleti. Začíná se projevovat vráskami, povolenou kůží, drobnými nerovnostmi ale i benigními útvary.

Genetika i životní styl

Drobné vrásky jsou pro každou ženu a mnoho mužů prvním a snad nejobávanějším projevem stárnutí kůže. Tvoří se díky změnám ve struktuře kolagenových a elastinových vláken. Elastin s kolagenem tvoří pokožku odolnou a pevnou. Při narušení kolagenových vláken se pleť povoluje a zvrásňuje. 

Na vzniku vrásek má vliv nejenom náš životní styl, množství spánku ale i genetické vlohy. Není od věci podívat se na pleť rodičů, jelikož tendence k vráskám je částečně vrozená. Může nám to napovědět trochu to, jak bude možná vypadat i pleť naše. 

U svých rodičů můžeme vidět i další projevy a tendence na pleti – například tvorbu pigmentových skvrn. Je pravděpodobné, že určité genetické dispozice zdědíme a můžeme je vnější péčí ovlivnit. Konkrétně u barevných nerovností se na to můžeme zaměřit a částečně je zmírnit.

Vrásky a některé ostatní změny pleti jsou výsledkem naprosto přirozeného biologického procesu. Neohrožují zdraví a nenarušují nijak fungování našeho těla. Předcházet jim můžeme jen do určité míry a i když nám kosmetické firmy slibují v rámci reklamy skoro nemožné, tak přirozený běh času neobejdeme.

Jaké změny jsou ty další?

Postupem času se mění kompozice hydrolipidového filmu. Produkce tuku se graduálně snižuje. Kůže se stává sušší. Mnoho žen i mužů cítí, že pleť potřebuje jinou péči než tomu bylo dříve, protože dosud používané produkty přestávají stačit. Nejsou pro kůži dostatečně výživné ani hydratující. Na pleti je vidět, že jí “něco” chybí. 

Pokožka začíná mít i jiné vlastnosti co se týká pevnosti a tloušťky. Stává se křehčí a slabší. Náchylnější. Při zranění se kůže hojí pomaleji. 

Působení volných radikálů může být dalším primárním faktorem způsobujícím rychlejší stárnutí pleti. Kolagenová struktura v kůži je totiž velmi náchylná na poškození volnými radikály, které pochází z UV záření a ze znečištění vzduchu. 

Sluníčko – největší viník?

Americká asociace dermatologů předpokládá, že 90-95% změn v pleti je způsobeno expozicí UV záření. Specificky tím, že ultrafialové paprsky poškozují kolagenová vlákna v dermis. Pravdou je, že tam, kam nám sluníčko nedosáhne ani v létě, což je pokožka na hýždích, je pokožka bez vrásek a výrazných změn v porovnání například s obličejem. 

Kůže, která je chronicky exponována UV záření je v konstantním stavu inflamace/zánětu. I když je tento nebakteriální zánět poměrně slabý a subjektivně ho nevidíme, tak opakované získávání osvěžující, zdravé barvy na obličeji a krku pleti dlouhodobě nesvědčí. 

Na pokožce exponované sluníčku bez patřičné ochrany se tvoří zvrásnění prokazatelně a viditelně rychleji. Určitě se vám vybaví ženy s krásně opálenou, snědou pletí, žijící v oblastech, kde je sluníčka požehnaně. Pokud aktivně nelimitují množství UV paprsků na kůži, tak po nějakém čase se to na jejich vzhledu projeví. Jejich kůže je zvrásněná, tenčí a obličej, krk i dekolt vypadá starší. Na pokožce je časté nebo kontinuální vystavování se sluníčku velmi znát tehdy, překročí-li žena práh určitého, zralejšího věku.

Pleť je individuální jako naše povaha

Skoro každá žena si všimne změn v období kolem 40 – 45 let. Je to skoro nevyhnutelné i tehdy, byla-li zvyklá se o pleť dobře starat. Výhodu mají ženy s opravdu dobrými genetickými predispozicemi, dále ženy, jež dbaly na UV ochranu i ty, které neholdovaly ponocování a cigaretám.

Stejně ale jako každé tělo pracuje jinak a každý člověk má svoje individuální předpoklady k různým nemocem, tak stejně jedinečná je i naše pleť. Neznamená, že úderem “čtyřicítky” se najednou v těle zhorší vše, včetně kvality pleti. A na druhou stranu, na některé pleti bude znát každý další rok, protože je vrozeně náchylnější. K vráskám, stárnutí, pigmentovým skvrnám, podráždění, rozšířeným žilkám, nevyspaným nocím.

Podchyťme problém včas 

Poměrně hodně z “viníků” stárnutí je v našich rukách, ale něco ovlivnit nejde tak jak bychom si představovali. Týká se to pleti, ale i celkového zdraví. V období, kdy žena začne pozorovat stárnutí pleti, začíná i tzv. kritické okno zdraví. Je to fáze, která je velmi rozhodující pro další období života. “Kritické” je proto, protože chceme podchytit všechny zdravotní rizika a obtíže, které se začnou vyskytovat. 

V organismu vše souvisí se vším a zdravotní problémy se vždy budou projevovat i na pleti. Inzulínová rezistence, autoimunitní onemocnění, poruchy štítné žlázy, depresivní stavy, hormonální nerovnováha. To jsou zdravotní obtíže, jejichž výskyt a začátek registrujeme v mnohem větší míře ve věku kolem 40-45 let nežli tomu bylo v mladém věku. A které ovlivňují i kondici pleti. Snažíme se jim předcházet a nebo je podchytit, identifikovat a pracovat na tom, aby se zlepšily.

Všechny zdravotní problémy, které se v tomto období začínají vyskytovat, souvisí s hormonálními a imunologickými změnami, kterým se organismus přizpůsobuje. Asi to teď nechcete slyšet, ale přizpůsobuje se na cestě do období menopauzy. Není to nic pro co bychom měly truchlit, protože nás toto období všechny čeká a můžeme a chceme, ho prožít dobře, zdravě a co nejvíc aktivně. 

Za co může estrogen

Dvěma nejvíce skloňovanými ženskými hormony jsou estrogen a progesteron. Neděste se, ale jejich hladiny a tvorba začínají být odlišné od mladého věku již kolem 35 let. 

Estrogen je ženským hormonem, který udržuje v pleti elasticitu a především hydrataci zajišťováním optimální hladiny mucopolysacharidů a kyseliny hyaluronové. Připisuje se mu účinek na udržování kvality elastinových i kolagenových vláken a zachování bariérové funkce epidermis. 

V časné fázi perimenopauzy (velmi zhruba kolem věku 38-45 let, s individuálními rozdíly), jsou hladiny estrogenu velmi nevyrovnané a markantně kolísají nahoru a dolů. V obdobích vrcholu jsou přitom vyšší než tomu bylo v mladém věku. Tento efekt sám o sobě nemá vliv na kvalitu pleti, ale na kvalitu života. Zhoršuje se spánek, přicházejí návaly horka, noční pocení, depresivní stavy. Tyto obtíže kvalitu pleti rozhodně nezlepší, spíše naopak. 

Snižování hladiny estrogenu přichází v pozdní fázi perimenopauzy, přičemž v menopauze je pak jeho hladina velmi nízká. V tomto období má úbytek estrogenu signifikantní vliv na kvalitu pleti, její tloušťku i produkci kožního tuku. 

Kromě toho, že se pleť hůře hojí, je tenká, se sklonem k vráskám, se stává i více citlivá. Snadněji se podráždí po užití kosmetiky s vyšším obsahem esenciálních olejů, odmašťujících látek v odličovacích produktech, ale i účinných látek, když se to s nimi “přežene”.

Podávání estrogenu vykazuje pozitivní efekt na kůži ve smyslu oddálení nebo prevence příznaků stárnutí. Jako součást hormonální substituční terapie je ale konkrétně estrogen (na rozdíl od tělu identického progesteronu) rizikovým faktorem pro vznik rakoviny prsu a dělohy.

Progesteron nezůstává pozadu

Estrogen jako jeden z faktorů podílejících se na stárnutí pleti, nepůjde “na kobereček” sám. V perimenopauze se postupně začíná snižovat hladina progesteronu. Tento hormon je tvořený pouze ovulací. V tomto období se ovšem cykly stávají i přes pravidelnou menstruaci stále častěji anovulační a tehdy organismus ženy žádný progesteron nevytváří.

Produkce progesteronu v perimenopauze i při stále probíhajících ovulačních cyklech již není tak robustní jako tomu bylo v mladém fertilním věku. Progesteron přitom způsobuje zvýšené prokrvení pleti, stimuluje produkci kolagenu a pleť díky němu mladistvě září. Rovněž podporuje kůži k tomu, aby si zachovávala určitou tloušťku a elasticitu. Tento hormon zároveň snižuje zánětlivou odpověď v organismu. 

A co testosteron u mužů?

Mužské stárnutí přichází postupně a trochu “hladší” cestou. Muži netrpí hormonálními výkyvy a fluktuujícími hladinami hormonů jako ženy. Co se pleti týká, tak testosteron a jeho úbytek ovlivňuje u mužů vznik vrásek a z hlediska zdraví přibírání na váze, ztrátu vlasů a svalové hmoty. 

I mužů se týká “mužská menopauza”, která je obdobou menopauzy ženské. Andropauza není vymyšlený vtip, je to fáze života, ke které dochází kolem 50 let, kdy se postupně snižuje hladina testosteronu. U některých může přijít nečekaně brzy, stejně jako předčasná menopauza u žen. Také u mužů máme metody k tomu, jak ji ovlivnit.

I na symptomech mužské menopauzy, včetně projevů na pleti, vlasech a celkového zdraví můžeme pracovat změnou životního stylu k lepšímu, ale k dispozici je i medikace. Optimálnější skladbou jídelníčku, dostatečným spánkem i pohybem si muž vytváří svoji rezervu potenciálu zdraví, která mu připravuje podmínky do pozdějších let. 

Individuální pohled na stárnutí

Výzkum na poli anti-aging je poslední roky fascinující a bude se dál rozvíjet. Studium je v tomto ohledu nekončící a netýká se jenom strategií jak zabránit stárnutí pleti. Ale toho, jak prožít i pozdější fáze života aktivně a ve zdraví. Vnímám anti-aging jako multi-faktoriální přístup k celému tělu. Nedotýká se jenom pleti, má mnohem větší přesah. Nemůžeme čekat zázrak od jednoho krému, suplementu, ingredience nebo hormonu. 

Jsem přesvědčená, že největší podíl má to, jak žijeme a jak se stravujeme. To, co konzumujeme, děláme, jak se cítíme, na denní bázi. K tomu patří i vyvarovávání se vnějším toxinům, ať už dokázaným, nebo těm potenciálním.

Přestože je evidentní, že kosmetika je jen jedním dílkem v celém puzzle, tak péče o pleť a skincare produkty jsou celého obrazu součástí. Spolu s dostatečným spánkem, pohybem a tím, jak člověk vnímá svoje zdraví a tělo dohromady. 

Jsem otevřená inovacím, aktivně vyhledávám nový výzkum a to, co nám přináší věda na poli výživy, suplementace i péče o pleť a stárnutí. Na co kladu největší důraz? Je to kvalitní, protizánětlivá strava, vařená doma, z čerstvých, převážně bio surovin. To je doplněné nutriční suplementací v rámci anti-aging a prevence chorob, jež bylo v Kanadě předmětem mého studia. Spolu s dalšími strategiemi to považuji za nejdůležitější bod toho, jak ovlivnit svoji pleť, zdraví kůže a celého organismu.

Hormony – doplňovat nebo ne?

Hormonální zdraví je se stárnutím, zdravím kůže a vzhledem pleti úzce spjaté. Víme, že ženy by měly co nejdéle podporovat tvorbu vlastních hormonů a ovulační cyklus, při kterém se zajišťuje tvorba progesteronu. 

Z nejnovějších poznatků vancouverského Centra pro výzkum menstruačních cyklů a ovulace (Cemcor) vyplývá, jak nesmírně důležitý je tento hormon tvořící se po ovulaci, pro ženské zdraví z dlouhodobého hlediska. 

Výzkum ukazuje, že blokování ovulace není pro ženy žádoucí z hlediska zdraví kostí, srdce, ale i mozku. Progesteron, hormon do nedávna stojící tak trochu “ve stínu” estrogenu, se dostává do popředí důležitosti pro ženské zdraví. 

S novými poznatky přichází i “znovuobjevení” hormonální substituční terapie. Nemluvím teď o původní, zastaralé, old school metodě využívající syntetické hormony ve vysokých dávkách. Ale o opatrném užívání tělu identických hormonů, zejména progesteronu (ne progestinu) pokud se ukáže, že je to u konkrétní ženy žádoucí a dovolí jí to snížit určitá rizika, která v pozdějším věku přicházejí.

Měla by o dodávání hormonů přemýšlet v pozdějším věku každá žena? Přemýšlet a informovat se o pozitivech i rizicích (rizika přináší hlavně perorální substituce estrogenem) by měla určitě. Realizovat je tehdy, když to skutečně potřebuje. Ne pouze pro krásu pleti, ale pro celkové zdraví a snižování určitých rizik jako je osteoporóza, kardiovaskulární onemocnění, Alzheimerova demence a další. 

Každá žena, mladého ale i pozdějšího věku, by přitom měla nejen pro vzhled pleti, vědět rozdíl mezi syntetickými exogenními hormony (vyskytujícími se např. v hormonální antikoncepci) a mezi tělu přirozeným estrogenem a progesteronem. Jak tyto hormony působí rozdílně a proč je pro ženské zdraví tak důležitý progesteron (ne progestin) až do nástupu menopauzy. A měla by mít co nejvíc info i o tom, jaké výhody může substituce tělu identickým progesteronem (ve formě topických krémů nebo perorálního užívání) přinášet.

Že si to protiřečí? Právě, že vůbec. Syntetické hormony působí v organismu jinak než tělu identický estrogen a progesteron. V případě symptomů nízkého progesteronu je v určitém období možno podávat právě tělu vlastní, bio-identický progesteron, který nevykazuje negativní účinky jako syntetický progestin. 

Zpátky k pleti

S postupem věku určitě budeme zkoušet v pleťové rutině nové strategie, nové synergie látek a nebudeme se vyhýbat “těžším kalibrům”. Záměrně ale například sama u sebe neprahnu po kontinuálním, dlouhodobém užívání látek, které příliš zasahují do přirozeného cyklu pleti a chodu buněčné obnovy, jako je například retinol, EFG (epidermal growth factor), kyselinky…

Metody a látky zajišťující rychlejší obnovu kožních buněk, tak jak je propaguje třeba Caroline Hirons, nevyhledávám pro dlouhodobé užívání. Nevolím v dlouhodobé pleťové rutině látky, které stimulují proliferaci a tím zasahují do buněčného metabolismu.

Retinol má v mojí rutině místo, ale ne celoročně a ne kontinuálně každý den. Nebojím se ho, ale volím ho záměrně občasně a jsem si vědoma toho, že někdo může namítnout, že tím “narušuji” princip jeho účinku. 

Pleťové kyselinky nejsou mým nepřítelem, ale pomocníkem pro cyklické užívání v době, kdy vidím, že by pleti mohly prospět. Jejich užívání se velmi liší podle typu pleti, takže tady mohu namítnout, že moje pleť je nepotřebuje tak moc, jako je tomu u typů pleti jiných. Definitivně si dávám pozor na koncentraci, typ kyselinek a synergii s ostatními látkami v produktu.

Co má místo v mojí pleťové rutině?

• Protizánětlivá strava z čerstvých, převážně bio surovin, vařená doma
• Nutriční suplementace (individuálně vytvořený protokol na míru)
• Dostatek spánku (nedaří se mi optimálně)
• Zklidnění mysli, relaxace
• Přiměřený pohyb
• Ceramidy
• Peptidy
• Topické antioxidanty (koenzym Q10, vitamin C, E a tokotrienoly, extrakt ze zeleného čaje, kyselina alfa-lipoová a ferulová, lykopen, astaxanthin, proanthokyanidiny…)
• Multi-krokové vrstvení péče ve dne ale hlavně na noc (večerní rutina bez obav z toho, že pleť “nadvyživím” nebo “překrmím”)
• Používání minerálního SPF (v jarním i letním období a časném podzimu)
• Po vystavení pleti UV záření (nelze se tomu úplně vyhnout) si dávám záležet na ošetření s antioxidanty, které sníží hladinu inflamace a dokáží do určité míry regenerovat poškození na buněčné úrovni. 

Anti-aging kosmetickými produkty je trh zahlcený. Nabízí nám širokou škálu ingrediencí, které slibují věčně mladou pleť. Známe “staré favority”, ale i inovativní kosmeceutika. Známe ingredience pro pro estrogen a progesteron deficientní pleť. Na další vývoj ve výzkumu čekáme a hodně se těším, s čím novým výzkum přijde.

Kosmetické produkty obměňuji, skincare rutinu přizpůsobuji požadavkům pleti i ročnímu období. Kosmetika v mém arzenálu pochází většinou ze sortimentu značek zahraničních, ale když se nacházím v ČR, moc ráda zkouším, co je nového i na trhu českém a slovenském.

Poslední ucelenou řadou, jejíž účinky jsem chtěla vyzkoušet dlouhodoběji, je za poslední rok Codex Beauty. Zelenou řadu Bia mám již vyzkoušenou a ke krému Bia Skin Superfood (recenze zde) se pro jeho účinky opakovaně vracím. Třetí balení, které se spokojeností používá i drahá polovička, je toho důkazem.

Řadu Codex Beauty Antu, která je specificky formulovaná právě pro prevenci známek stárnutí, jsem podrobila užívání po několik měsíců. Ve složení, které se vyhýbá nežádoucím ingrediencím, najdeme vysoký obsah antioxidantů, jež snižují inflamaci, oxidativní stres v pleti a regenerují buňky kůže po vystavení škodlivým environmentálním vlivům a UV záření. Codex Beauty si dává záležet na tom, aby všechna tvrzení byla podložené vědeckým zkoumáním účinků na stratum corneum a epidermis. Postupně jsem zhodnotila výsledky, svůj pocit z používání, praktičnost a kompatibilitu s ostatní péčí. Řada Antu a povídání o ní se objeví v jedněch z příštích článků:).

Potřebujete-li poradit s komplexní pleťovou rutinou, obzvláště při problémech pleti jako je rosacea, ekzémy, extrémní přecitlivělost pokožky, změny pleti z hormonálních příčin nebo při známkách stárnutí a jeho prevenci, můžete mne kontaktovat zde. Jako porodní asistentka se v celkovém pohledu zaměřuji rovněž na aspekty výživy, nutriční suplementace a celkovou podporu ženského zdraví včetně hormonální rovnováhy.

Zdroj:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33242128/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31747092/

https://www.cemcor.ca/resources/topics/cyclic-progesterone-therapy

https://www.cemcor.ca/resources/preventive-powers-ovulation-and-progesterone