Celiakie je autoimunitní diagnóza, opředená mnohými mýty. Koluje jich poměrně dost. Nezaměňujme ji s jinými diagnózami jako je neceliakální glutenová senzitivita nebo alergie na lepek.
Složité pátrání, jednoduchý test
U celiaků vyvolává příjem lepku v potravě tvorbu protilátek, které napadají střevní výstelku, se všemi důsledky, které toto může přinášet.
Diagnostikovat celiakii, přestože existuje dobře dostupný a jednoduchý krevní test, trvá někdy dlouhou dobu. V kontextu obtíží, které se pacienta týkají, bývá postup komplexní v tom, že se na ni málo pomýšlí. Vyšetření by nemělo být opomíjeno při klasických příznacích, ale i u nespecifických zdravotních problémů, u kterých se dlouho pátrá, co vlastně pacientovi je.
Stejně jako jiná onemocnění potřebuje celiakie šikovného, informovaného lékaře, který má potřebné znalosti týkající se krevního testu, potvrzení biopsie ze střeva, léčby a dalšího sledování.
V diagnostice i terapii se často chybuje. Tak bohužel celiakie zůstává jednou z těch, která je zjištěna v malém počtu i když její výskyt v populaci je mnohem vyšší. Zatímco například histaminová intolerance je díky populárním testům, které nemají vypovídající hodnotu samy o sobě, na falešném vzestupu.
V laboratorním testu při pátrání po celiakii nabíráme tzv. protilátky proti tkáňové transglutamináze, neboli “Anti-tTG IgA”. Pro potvrzení diagnózy je nutná biopsie z tenkého střeva a stanovení míry poškození střevní výstelky.
Musíte o celiakii vždy vědět?
Nemusíte. Stává se to méně často, ale celiakie může probíhat bezpříznakově. Tuto diagnózu nemusíte u sebe vůbec tušit. Jde například o případy, trpí-li na ni například někdo ze sourozenců či rodičů a vy nemáte žádnou zdravotní obtíž.
I tak může celiakie signifikantně ovlivnit život, protože stále negativně ovlivňuje stav tenkého střeva a tím potažmo vašeho zdraví. Nedodržování diety se nemusí obejít bez následků. Dodržování striktní bezlepkové diety s vyloučením i stopových množství lepku je jediná léčba. A podstatná možnost, jak se snažit o snížení rizika vzniku vážných komplikací. Včetně neplodnosti, zvýšeného rizika potratů a dalších obtíží týkajících se žen.
Jste opravdu na 100% GF dietě?
Dodržování diety lze rovněž zjistit krevním testem. Někdy si totiž nemusíte být vědomi, že v určitém jídle stopová množství lepku stále přijímáte. Může se to stávat i tehdy, nemáte-li příznaky a nebo když vaše obtíže stále v nějaké míře přetrvávají. Tehdy je třeba pátrat, z jakého zdroje pravděpodobně tato stopová množství lepku přicházejí.
Celiakie a jiné nemoci
Celiakie je autoimunitní onemocnění a jako takové se bohužel pojí i s jinými autoimunitními chorobami. Víme, že u lidí s celiakií se vyskytují častěji. Je třeba na to myslet zejména u žen.
Někdy se celiakie zjistí až po diagnostice jiných onemocnění. Mohou to být autoimunity jako například lupus, Sjogrenův syndrom, Hashimoto choroba, diabetes, POTS, rosacea, ale bohužel i diagnóza non-Hodgkinova lymfomu, která je u některých druhů autoimunit včetně celiakie častější.
S těmito diagnózami spojuje celiakii omezení lepku v potravě. U jakékoliv autoimunitní nemoci je vyvarování se konzumace lepku jedním ze základních opatření ve stravě. U celiakie je žádoucí 100% dodržování diety a vyloučení i stopových množství lepku. U ostatních autoimunitních diagnóz jsme ohledně stopových množství lepku více benevolentní.
Celiakie a přetrvávající potíže
Existuje poměrně známý seznam potravin, které tělo některých lidí považuje za lepek. Naštěstí jich není moc, ale tělo si při jejich konzumaci “myslí”, že přijímá gluten. Některé to dělají více, jiné méně. Patří sem ovesné vločky, ale i kukuřice, jáhly, mléčné výrobky, instatní káva a kvasnice.
Pokud celiak dodržuje bezglutenovou dietu, ale stále se potýká s příznaky, znamená to dvě věci. Buď stále v potravě přijímá stopová množství lepku (křížová kontaminace) a nebo reaguje na potraviny, u kterých je dokázáno, že obsah některých látek způsobuje podobné symptomy jako gluten.
Při neustávajících zdravotních obtížích je také nutné myslet, obzvláště u žen, na další autoimunitní diagnózy. Další testy a vyšetření jsou v rukách odborného lékaře – revmatologa.
