Původně jsem vám chtěla představit nový přírodní parfém z čistých ingrediencí od značky Rahua. Ale rozepsala jsem se o vůních a parfémech takovým způsobem, že to nakonec vyšlo na celý článek a samotnou recenzi na produkt najdete zde.
Vy, kdož jste na blogu již nějakou dobu, víte o mojí zaujatosti vůči syntetickým parfémům ve všech produktech, které jsou v domácnosti a nemusí se jednat pouze o kosmetické přípravky na kůži. Složením a rizikovým složkám v syntetickém parfému, který bývá obsažen nejen v krému a makeupu, ale i v pracích prostředcích, aviváži a úklidových prostředcích se věnuje několik studií a research napříč obory imunologie, reprodukční endokrinologie, toxikologie a další.
Syntetický parfém je souhrnný název pro stovky jednotlivých ingrediencí, které se pod touto stříškou mohou skrývat. A nejsou to ingredience jen neškodné, naopak. U některých ještě toxicita dokázána a oficiálně publikována nebyla (na to ovšem čekat nemusím a nechci) a je “jen” pojaté podezření. U některých, jako jsou například ftaláty, jež jsou součástí syntetických vůní, jsou škodlivé účinky již známy a dokázány.
Parfémy jsou například zakázány používat v nemocnicích, v ordinacích odborných lékařů, v lékařských laboratořích a IVF centrech pro umělé oplodnění. Dr. Lora Shanine je reprodukční endokrinoložka, vedoucí lékařka reprodukční kliniky v americkém Seattle. Dlouhodobě se zabývá tématem asociace rizikových látek v prostředí (včetně užívání parfémů s ftaláty), BPA, parabeny v kosmetice a neplodností a snížení ovariální rezervy. Během svého výzkumu a spolupráce s dalšími endokrinolgy se potvrdila její obava, že s těmito faktory nízká ovariální rezerva jednoznačně souvisí a je zde spojitost s problémem otěhotnění včetně opakovaných potratů. Problém rizikových složek a environmentálních toxinů je předmětem jejího výzkumu a osobního zájmu. Denně se totiž setkává se ženami, které absolvovaly opakované těhotenské ztráty, mají nekvalitní vajíčka, nízkou ovariální rezervu a problém s otěhotněním. Ve své praxi na klinice i na svém Instagramovém účtu vybízí ženy a své pacientky k používání bezpečných přípravků bez parfému a dalších rizikových látek. Týká se to přípravků osobní hygieny, kosmetiky i úklidových prostředků.
Parfém není jedna látka. Pod názvem “perfume” však tyto látky díky platné legislativě nemusí (a nejsou) rozepsané a vy tak nemáte šanci zjistit, co v přípravku je obsažené. A pokud jste toho názoru, že vám parfém “nevadí”, tak vězte, že i když vám z něho nepálí oči a nebolí hlava, tak prospěšný definitivně není ani pro vás a tutově ne pro vaše děti. Ne vše, co našemu tělu neprospívá, je ihned viditelné. Protože vím, že ne každý bude chtít být ponořený ve studiích, metaanalýzách a research, tak již v jiných příspěvcích jsem zmiňovala dokument “Stink”! a „Toxic Beauty“ který vám vřele doporučuji shlédnout.
Není parfém jako parfém…
S parfémy jsem to dříve, prakticky ještě na střední a vysoké škole měla následovně: sběratelka. Bez něj bych nevyšla ani vynést koš a připadala bych si nahá. Líbily se mi vůně, flakonky, sbírala jsem i krabičky od nich. Pyšná na to nejsem. Kroutím hlavou dodnes. Tenkrát jsem také ještě tak nějak předpokládala, že to, co se prodává a je vypuštěno na trh, přece musí být bezpečné. To je tedy přemýšlení, za které se dnes nechválím ani v nejmenším.
Z postupného vyřazení syntetického parfému z mého života přicházely na řadu esenciální oleje, rostlinné výtažky a extrakty. Dnes již stoprocentně poznám umělou vůni, pančovaný esenciální olej a skoro všechny parfémy, umělé a chemické gely na vlasy a aviváže jsou mi vůní velmi nepříjemné. Pozor si však dávám i na esenciální oleje – nejen, že mi některé z nich dráždí kůži, ale dokážou mi být nepříjemné i po olfaktorní stránce.
Co se kosmetiky týká, tak i když dříve jsem byla sběratelkou a uživatelkou parfémů, tak samotný parfémovaný přípravek na kůži mi vadil a dráždil. Prostě nic moc pro ekzém a citlivou kůži to nebylo už dávno. Je to také tak, že ačkoliv parfém jako takový si můžete vybrat, tak u krému to tak ne vždy bývá. Často nemáte vzorek a vůně produktu je potom překvapením. Dnes bych už nikdy přípravek se syntetickým parfémem nekoupila, ať už z důvodu, že mi všechny olfaktorně vadí a obtěžuje mne, tak ze zdravotního hlediska.
Na vůně jsem extrémně citlivá a vůbec jakékoliv pachy z mého okolí rozpoznám dříve a v menších koncentracích, než jak je tomu například u mých rodinných příslušníků. A není to vždy vlastnost příjemná, spíše je to v hodně případech na obtíž. Jednou dokonce brzo ráno vešel do mého pokoje můj bratr, jehož přítelkyně je vášnivou uživatelkou aviváží. Spala jsem a probudil mne ne hluk, ale ten chemický pach. Stokrát bych byla raději, kdyby tomu tak nebylo a kdybych nemusela být aspoň v duchu naštvaná, ale mému nosu se poručit nedá. Bylo to ráno a mně se fyzicky udělalo nevolno, téměř okamžitý nával na zvracení. Chemická aviváž je jednou z “vůní”, která je pro mne z nějakého důvodu nejméně tolerovatelná. Skutečne ji špatně snáším. Obtěžuje mne a dělá se mi z ní fyzicky zle, což se mi u jiných pachů až na vyjímky nestává. Naštěstí v Canadě, kde žiji, to máme s vůněmi úplně jinak než v Čechách a málokdy se mi stane, že bych narozdíl od situace v českých ulicích, obchodech a restauracích potkala někoho, od koho se line vůně aviváže či parfému a v nemocnici jsou vyloženě zakazované.
Ne všude je parfém žádaný
V nemocnici, kde pracuji a trávím většinu času, jsou vůně, parfémy, kolínské vody, spreje na vlasy, krémy na ruce, aviváže výslovně zakazovány. Prosí vás o to cedule při vstupu do nemocnice, plakátky visící na stěnách i sekretářky, které vám volají ohledně dostavení se do nemocnice k vyšetření či zákroku. Tak jako na zdi visí zákaz kouření, visí i tam i prosba o vyvarování se navoněných produktů. Když jako pacient dostanete písemnou pozvánku na vyšetření do nemocnice či laboratoře, na tomtéž papíru je tučně a podtrženě napsáno, že se máte zdržet používání parfému, kolínských vod, laků na vlasy a navoněné kosmetiky. V nemocnici jsou miminka, staří lidé, křehcí pacienti dostávající chemoterapii, lidé po komplikovaných chirurgických zákrocích ve špatném stavu, těhotné ženy. Nejenom, že těmto lidem, kterí jsou v nemocnici z nějakého vážného důvodu, to může být olfaktorně nepříjemné. Vězte, že těm všem umělé, syntetické vůně s rizikovými látkami pro zdraví neprospějí. Naštěstí je opravdu vyjímkou v nemocnici cítit syntetický parfém. Asi bych to tam jinak těžko přežívala. I tak je už dost obtěžující cítit celou službu desinfekce, látky na utírání povrchů a další skvosty. Bohužel toto v nemocnici ovlivnit nemůžu, ale jsem ráda, že zákaz parfémů tam platí. Ani já sama bych nechtěla vůněmi obtěžovat ty, kterým to příjemné být nemusí.
Comments are closed.