Pocení je tělu vlastní mechanismus, kdy se organismus ochlazuje a zároveň z něj odcházejí odpadní látky. Mohlo by se říct, že kdo se víc potí, ten má tělo méně “zanesené” škodlivinami. Jenže až takto jednoduché to není. Efektivní eliminaci odpadních látek si totiž tělo zajišťuje vícero cestami. Pocení je jednom jednou z nich.
Pro většinu z nás pocení není příjemné. A co si budeme, ani pro okolí. Hlavně tehdy, jsme-li ve společnosti. Komu by nevadily stékající čůrky potu po tvářích, krku, břiše nebo mokré koláče v podpaží. Můžeme ho minimalizovat?
Dědičnost jako ovlivňující faktor
Fyziologie každého člověka je v tomto směru jiná. Někdo se potí více a jiný méně. Primární sklon k intenzitě pocení je většinou daný. A někdy i neměnný. V tomto případě je vše normální. Zcela fyziologické jsou však i některé změny v intenzitě pocení v různých obdobích. A tehdy se může měnit i složení potu a proto budeme “jinak” cítit.
Za jakých okolností můžeme tyto změny zpozorovat a nemusíme se jich obávat?
- Perimenopauza a menopauza. Návaly horka z hormonálních příčin jsou velmi častým a někdy i prvotním symptomem.
- Těhotenství. Běžná je změna intenzity, změna složení potu a jeho vůně. Mějte na paměti, že je to přechodné.
- Šestinedělí. Zde je míněn stav nejen po porodu, ale i po potratu, včetně těhotenské ztráty časné /do 3 měsíců těhotenství/. Opět, je to přechodná záležitost.
- Nadměrné pití kávy. Příčinou je kofein. Řešením je bezkofeinová káva /pozor na způsob odstranění kofeinu v kávě, měla by být upravená “swiss water method” neboli švýcarskou vodní metodou/. Tato metoda sama nemá vliv na pocení, ale je to metoda, která je šetrná a bezpečná.
- Nošení syntetických tkanin, kdy pokožka nemá možnost “dýchat” . Zde se řešení nabízí v podobě nošení tělu příjemných, přírodních tkanin jako je len a bavlna. Někdy i malý podíl polyesteru v materiálu způsobuje problém.
Kdy je něco v nepořádku?
Zvýšená aktivita potních žláz je spojená také s poruchou autonomních procesů v těle. Mozek tehdy vysílá signál tělu, že je nutná potřeba se ochladit, i když zjevný důvod chybí. A tady se mějme na pozoru, protože zejména pocení v noci, které vás donutí se převlékat a vyměňovat prostěradla, může být varovným signálem. I z pohledu východní medicíny to znamená, že se s tělem něco děje. V jakých případech se můžeme setkat s nočním pocením?
- Předčasná menopauza. Může zastihnout ženy ve věku, kdy ji zdaleka ještě nečekají. A právě noční pocení bývá prvním příznakem menopauzy a perimenopauzy /včetně té předčasné/.
- Nedostatek testosteronu. Týká se mužů i žen.
- Autoimunitní choroby. Lupus, Sjogrenův syndrom, Revmatoidní artritida, Chronický Únavový Syndrom, Posturální Ortostatická Tachykardie (POTS)… Noční pocení je jenom jedním z celé řady život znepříjemňujících symptomů u autoimunit.
- Maligní onemocnění. Zejména leukémie a non-Hodgkinův lymfom /opět častější u autoimunitních chorob/.
- Chronické záněty.
Nadměrné pocení a léčba
Pokud tušíte, že s vaším pocením není něco v pořádku, že změny, které nastaly, jsou signifikantní, kontaktujte lékaře. Zejména v případě nočního pocení, které trvá delší dobu, je na místě podstoupit alespoň krevní testy. V případě žen i celý hormonální panel. Pokud trpíte dalšími symptomy, které by mohly nasvědčovat například pro autoimunitní onemocnění /chronická únava, teploty, bolesti kloubů a svalů, kožní vyrážky/, není od věci vyšetřit i některé protilátky vztahující se k autoimunitám.
Dermatolog vám může pomoci s lokálním pocením pomocí botoxu či iontoforézy.
Dobrý lékař východní medicíny s vámi rozebere anamnézu podle pravidel čínské medicíny a může doporučit léčbu pomocí čínských bylin a akupunktury.
Deodorant či antiperspirant?
Jestli budete používat deodorant, který pouze zabrání zápachu rozkládajícího se potu, či antiperspirant, který do určité míry minimalizuje vylučování potu, je na vás. Není to ovšem tak, že antiperspirantem tělu zabráníme odvodu škodlivých látek. Pokud tělu „blokujeme“ pocení v podpaží, najde si cestu jak pot vyloučit jinde. Jde spíše o váš pocit a o to, co je vám příjemné a za jaké hranice již nechcete jít. Není – li vám příjemná představa blokování pocení v podpaží antiperspirantem, nepoužívejte ho. Je naprosto v pořádku zvolit jinou, bezpečnou možnost.
To samé je s používáním deodorantu konvenčního či přírodního. I výběr deodorantu patří do filozofie skincare a starání se o naše tělo, kůži a zdraví. Mezi složky deodorantu přírodního, který pomáhá s pocením, patří šalvěj, levandule, přeslička a výborné je ve složení i menší procento jedlé sody.
Mám za to, že volit bychom měli takovou možnost, která je nám příjemná, se kterou souzníme. Vyhovuje – li vám deodorant konvenční, nikdo vám ho nemůže zakazovat. Možná na přírodní varianty „najedete“ později. Třeba jste ten nej ještě nenašli. A naopak, nechcete – li riskovat a čekat, až se přímá souvislost maligního bujení v prsu s účinkem parabenů v deodorantech a jiné kosmetice prokáže na 100% ve vědeckých studiích, nečekejte na to. Je dost možné, že se to ani neprokáže. Ale, možná některým z nás nedělají dobře ani podezření, diskuze vědců o škodlivosti či bezpečnosti a probíhající studie, které „jen“ naznačují. Nenechejte se nikým zviklat, stůjte si za svojí filozofií, které věříte vy. I taková věc, jako je používání deodorantu by nám mělo přinášet hlavně úlevu a radost.
