Pokles plodnosti se týká signifikantní většiny žen po 30 roce věku. U žen ve věkové skupině nad 35 let celý proces cesty za miminkem velmi pravděpodobně nebude tak jednoduchý jak byl necelou dekádu zpět. Snažení se o početí bude představovat delší čekání, možnou časnou těhotenskou ztrátu z důvodu stoupajících abnormalit vajíček a někdy i podstoupení procesu IVF či darovaného vajíčka.
Ovariální rezerva jako důležitý faktor plodnosti
Jak je to tedy v praxi? Jaké šance máme na otěhotnění ve 20, 30 a ve 40 letech? Statistiky mluví jasně. Všeobecný pokles plodnosti i kvality zbývajících vajíček je velmi markantní i u zcela zdravých žen po 30tém roce věku.
Čísla nám mají podat pravdivou informaci o tom, kde se vzhledem k plodnosti nacházíme a jak široké “fertilní okno” ještě máme. Podle informací, které o ovariální rezervě a svém hormonálním stavu zjistíme, se pak můžeme lépe zařídit. Jedna z věcí, které nejvíce dáváme do souvislosti s plodností, je ovariální rezerva. Co to je?
Ovariální rezervou nazýváme množství zbývajících vajíček ve vaječníku ženy. S přibývajícím věkem ovariální rezerva klesá. Po narození ženy vajíčka už jen ubývají a nová nevznikají. V době, kdy žena dosáhne menopauzy, je počet vajíček již nulový a žena je plně “chráněna” vůči otěhotnění.
Snížená kvantita i kvalita
S narůstajícím věkem ženy se přitom snižuje nejen počet zbývajících vajíček, ale i jejich kvalita. Narůstá počet těch, které jsou chromozomálně abnormální. U některých žen ke sníženému počtu i ke snížené kvalitě oocytů dochází pomalu, u jiných hodně rychle.
Snižující se kvalita vajíček znamená, že žena i když ve vyšším věku otěhotní, bude mít vyšší riziko toho, že oplodněné vajíčko nebude chromozomálně normální. Riziko chromozomálních vad a s tím spojené těhotenské ztráty se s věkem zvyšuje.
Nízká hladina AMH neznamená, že nelze přirozeně otěhotnět. K početí potřebujete vajíčko jenom jedno. Nízká hladina AMH není ani příčinou nemožnosti otěhotnět. I u ženy s nízkou ovariální rezervou je otěhotnění stále možné. Velmi nízká ovariální rezerva může mít ale dopad na úspěšnost i proveditelnost procesu IVF.
U určitých věkových kategorií známe i konkrétní statisticky prokázaná čísla, kolik procent vajíček je v určitém věku chromozomálně abnormálních. Tomu se v jiném článku určitě pověnujeme.
Komu vajíčka ubývají rychleji?
Pokles počtu vajíček i zhoršení jejich kvality neprobíhá u všech žen stejně rychle a probíhá vcelku nepozorovaně. Kde a kdy můžeme očekávat rychlejší úbytek ovariální rezervy a horší kvalitu vajíček?
Mezi faktory ovlivňující negativně kvantitu i kvalitu ovariální rezervy patří kuřáctví, špatná výživa, dědičné predispozice, genetické onemocnění, chemoterapie, časté vystavení radiaci, endokrinním disruptorům a dalším environmentálním toxinům.
Sníženou ovariální rezervu vidíme i u žen užívající určité léky nebo u těch, které trpí nejrůznějšími zdravotními obtížemi jako jsou zejména autoimunitní onemocnění. U nich může být statistika s čísly velmi neúprosná a někdy u nich nastupuje i předčasná perimenopauza a menopauza.
Pokud k absenci menstruačního krvácení a ovulace z důvodu vyčerpané ovariální rezervy (tedy k vyčerpání všech zásob zbývajících vajíček) dochází ve věku pod 40 let, nazýváme stav předčasnou menopauzou neboli předčasným ovariálním selháním. Může postihnout i ženy ve velmi mladém věku, kolem dvaceti či třiceti let. Tento stav má důsledky nejenom v podobě nemožnosti otěhotnět, ale způsobuje další sérii zdravotních obtíží, vyšší riziko určitých onemocnění a zdravotních problémů.
Jak se ovariální rezerva testuje?
Počet vajíček neboli zbývající ovariální rezervu lze zjistit laboratorním testem z náběru krve. Změřením hladiny AMH (Anti-antimülleriánský hormon) získáme přibližnou informaci o velikosti ovariální rezervy. Nejlepší kombinací jsou přitom pro zjištění plodnosti tři společné markery: Antimülleriánský hormon (AMH), folikulostimulační hormon (FSH) a počet antrálních folikulů.
Jaká je tedy pravděpodobnost otěhotnění v určitých věkových skupinách? Toto jsou údaje pro nulipary, tedy ženy, které ještě dítě neměly a vztahují se k procentu pravděpodobnosti početí za měsíc (jaká je šance otěhotnění během jednoho cyklu):
30 – 31 let: 17%
32 – 33 let: 19%
34 – 35 let: 11%
36 – 37 let: 12%
38 – 39 let: 5%
40 – 41 let: 3%
42 – 44 let: 3%
Výše uvedená jsou data vztahující se k početí aneb jaká je pravděpodobnost otěhotnění. Tyto procenta neznamenají donošení zdravého dítěte. Protože otěhotnění neznamená donošení miminka. S navyšujícím se věkem stoupá totiž i výskyt těhotenské ztráty. Čísla jsou optimističtější u žen, které již dítě mají.
Pokud vás v číslech výše zarazila procentuální zvýšení ve věku 32-33 let a pak i ve věku 36-37 let, tak zde je vysvětlení. Musíme brát v úvahu, že je to pouze velmi nesignifikantní, malé “zvýšení”, které podle některých zdrojů ani nemůžeme považovat za akurátní. Ovariální rezerva se nenavyšuje, a otěhotnění ve vyšším věku není snažší. K tomu nedochází. Naopak, ovariální rezerva se časem reálně snižuje, se všemi vyplývajícími důsledky. Tato o něco vyšší čísla se přisuzují tomu, že u sledovaných žen dochází k větší, aktivní snaze o těhotenství z důvodu časového faktoru, kdy si reálně uvědomí, že už moc času nemají. Začnou praktikovat načasování pohlavního styku v době ovulace, používají ovulační testy a na otěhotnění se zkrátka začnou mnohem více zaměřovat. I tak je viditelné, že rozdíl je velmi malý až zanedbatelný a realita je ta, že plodnost postupně klesá.
Vyšetření hladiny AMH, který by vám odpověděl na otázku, zda máte dostatek vajíček či jak velkou ovariální rezervu máte, zvažujte hlavně:
- v případě, že vám je nad 30 let
- tehdy, když víte, že budete odkládat těhotenství do vyššího věku
- máte-li onemocnění či genetické predispozice, u kterých je vyšší risk předčasného ovariální selhání/předčasné menopauzy
Lze kvalitu i počet vajíček ovlivnit?
Během konzultací (info zde) zaměřujících se na přípravu na otěhotnění se ptáte, jak zvýšit šanci na početí. Jak zvýšit kvalitu vajíček a snížit možnost časné těhotenské ztráty. Jde to vůbec?
Ovariální rezervu nijak nenavýšíme, jelikož vajíčka během života ženy pouze ubývají. Co můžeme udělat, je snažit se zlepšit kvalitu těch zbývajících. Zlepšením kvality vajíček zvyšujeme šanci na úspěšné, prosperující těhotenství a můžeme potenciálně snížit rizika časných těhotenských ztrát.
Používáme k tomu strategie zaměřené na adekvátní výživu, změny v životosprávě a individuálně vypracovaný suplementový protokol. Ten zahrnuje, podle zdravotních indikací a potřeb, s ohledem na individuální stav, například látky jako je Coenzym Q10, NAC, NAD, Omega 3 mastné kyseliny, vitamín D a další.
Cílená nutriční suplementace pomocí individuálního protokolu vede ke zlepšení mitochondriálních funkcí a zlepšení kvality ovariální rezervy, jež je popisovaná a dokázaná v klinických studiích. V konzultacích věnujících se podpoře plodnosti řešíme:
- strategie k podpoře zdraví vajíček (zkvalitnění ovariální rezervy)
- postupy k vyrovnání hormonálních hladin před těhotenstvím (strava, nutriční suplementace, byliny…)
- indikaci krevních testů na vyšetření hormonálních hladin a plodnosti (AMH, FSH, LH, prolaktin, estradiol…)
- orientaci v záplavě vitamínů, probiotik a těhotenských komplexů
- informace o specifických vitamínových produktech a o složkách, které v nich hledat (aktivní formy látek)
Potřebujete-li pomoci s výběrem suplementů, optimálních forem vitaminů, či s konkrétními preparáty, jsem tu pro vás. Máte-li zájem o vypracování individuálního nutričního suplementového protokolu a doporučení vhodných preparátů ke zlepšení ovariální rezervy a kvality vajíček či spermií, zabookujte si konzultaci zde.
Máte-li otázky týkající se plodnosti či zlepšení kvality vajíček/spermií kontaktujte mne na Instagramu do DM. Budu se těšit.
Zdroje:
